Zpracování odebrané krve

Do procesu zpracování nepatří jenom rozdělení odebrané krve na jednotlivé složky, ale veškerá povinná laboratorní vyšetření, označení (štítkování) vaků s transfuzními přípravky a případně další manipulace před tím, než je transfuzní přípravek uložen do skladovacího boxu.

Klasický odběr plné krve.

Jak již bylo uvedeno, plná krev jako taková, se dnes již prakticky nepoužívá, s výjimkou autotransfuzí, proto každá odebraná krev je zpracována minimálně na erytrocytový koncentrát a plasmu, případně ještě na krevní destičky.

Toto rozdělení, tj. vlastní zpracování krve, je dnes díky plastovým vakům podstatně jednodušší a hlavně bezpečnější z hlediska kvality výsledného přípravku než dříve, kdy byla krev odebírána do láhví.

Bezpečnost spočívá zejména v tom, že odběry i zpracování probíhá v tzv. uzavřeném systému, tj. že při rozdělování a přemisťování jednotlivých krevních součástí nedochází ke kontaktu zpracovávané krve s vnějším prostředím, tj. ani vzduchem. Je to umožněno tím, že na odběrový vak jsou již rovnou hadičkami napojeny další vaky, které jsou určeny pro jednotlivé krevní složky. Jedná se tedy o různé systémy troj-, čtyř-, pětivaků a pod. Po jejich naplnění je pak vak s příslušnou krevní složkou "odpájen" od ostatních vaků. Jediným kontaktem s vnějším prostředím, a porušením uzavřeného systému, je tak pouze zavedení jehly do žíly dárce.

K vlastnímu rozdělení erytrocytů od plazmy dojde odstředěním ve speciální odstředivce při vysoké rychlosti (až 4000 ot/min) 10-20 min. Dnešní transfuzní odstředivky pojmou najednou až 12 vaků s odebranou krví, jsou chlazené a programovatelné.

Po odstředění se vaky opatrně vyjmou z centrifugy a vlastní oddělení, resp. přemístění jednotlivých složek krve se provádí na tzv. krevních lisech, které jsou buď ruční nebo zcela automatizované. Princip spočívá v tom, že se vak s krví, která je již po odstředění rozdělena na plazmu (horní polovina), buffy-coat, (tenká bělavá vrstva uprostřed, která obsahuje trombocyty a leukocyty) a erytrocyty (spodní polovina) vloží do otevřeného lisu, tj. mezi 2 plochy, jejímž stlačením se postupně přemístí jednotlivé krevní součásti do satelitních vaků.

Velmi důležitou součástí zpracování krve jsou laboratorní vyšetření. Každá odebraná krev se po odběru vyšetřuje na krevní skupinu a provádí se záchyt tzv. nepravidelných protilátek proti erytrocytům (jejich eventuální přítomnost krev vyřazuje z dalšího použití) a na známky některých krví přenosných infekčních chorob, tj. infekční zánět jater (žloutenku) typu B a C, AIDS a syfilis. Dále se ještě vyšetřuje jeden parametr jaterních testů (ALT), jako také jedna z případných známek zánětu zánětu jater.

Všechna uvedená laboratorní vyšetření se provádí z krve odebrané do zkumavek při odběru dárce.

Zvláštním procesem po oddělení musí projít ještě plasma, a to je tzv. šokové zmrazení. Plazma, která se uchovává v zmrazeném stavu (-25°C a méně), musí být do zmrazeného skupenství uvedena co nerychleji, protože jen takový způsob zabezpečí co nejmenší ztráty aktivity tzv. labilních koagulačních faktorů, zejména faktoru VIII.

V praxi šokové zmrazení představuje vložení vaků s plazmou do tzv. šokového zmrazovače, tj. speciálního mrazícího zařízení, kde při teplotě zpravidla nižší než -45°C v kapalinové lázni (lihobenzin) nebo cirkulujícím vzduchem, je plasma během několika desítek minut zmrazena na minimálně -30°C.

Veškeré údaje o zpracování a laboratorním vyšetření se průběžně zapisují, případně automaticky ukládají do počítačového informačního systému, kterým jsou dnes povinně vybavena všechna transfuzní oddělení.

Celý proces zpracování krve je během 2 - 3 dnů ukončen tzv. propuštěním, kdy zodpovědný pracovník (zpravidla lékař) zhodnotí výsledky zpracování a laboratorních testů a každý jednotlivý transfuzní přípravek uvolní k použití nebo vyřadí do likvidace. Po tomto velmi důležitém úkonu jsou vaky s transfuzními přípravky opatřeny štítky, které jsou tištěny přímo na transfuzní stanici speciální termotiskárnou a prostřednictvím počítačového systému.

Na konečném štítku jsou uvedeny všechny důležité údaje týkající transfuzního přípravku, jako je výrobce (transfuzní stanice) a jeho registrační číslo, krevní skupina, množství, složení použitého protisrážlivého roztoku, negativita v předepsaných testech, skladovací podmínky a pod. Většina důležitých údajů je též zobrazena formou čárového kódu - viz obrázek.

Nakonec následuje uskladnění přípravků v příslušných expedičních chladících nebo mrazících boxech.

Speciální odběrové postupy.

Protože se jedná o výše popsané tzv. aferetické odběry, při který se odebírá pouze jedna, předem určená, krevní složka, odpadá v tomto případě odstřeďování v centrifugách a rozdělování krve na jednotlivé součásti.

Jinak další postupy (laboratorní vyšetření, event. zmrazení plazmy) jsou totožné se zpracováním odebrané plné krve.

Odběrové vaky

Transfúzní odstředivky

Lisy na oddělení krevních složek

Laboratorní automat

Šokový zmrazovač plazmy

Plné odběrové vaky se štítky